Články

Se zoufalou prosbou o pomoc se na nás obrátil pan Zdeněk Pavelek, který žije v oblasti s hodně měkkou vodou. Akváriu se absolutně nedařilo, a kolega to chtěl opravdu vzdát. To však byla pro firmu Profiplants® výzva sama o sobě, jsme rádi za každého akvaristu, a proto jsme napnuli síly, a chtěli dokázat, že akvaristika je pro každého, za předpokladu, že bude striktně dodržovat naše rady.

Na firmu Profiplants®  se obrátil pan Cyril Onderka, který měl problémy s růstem rostlin.

Biologická činnost filtru je činnost, která je velmi důležitá, a přitom na první pohled není vidět. Pro akvárium je stejně důležitá, jako pro člověka vzduch - a vidíte - také není vidět :-)

Filtr je spolu se světlem nejdůležitější součást akvarijní techniky. Je nutné ho vybírat uváženě, a vybírat podle technických parametrů. Teprve na dalším místě by měla být cena. Častou chybou je, že začátečníci zvolí filtr špatně a pak neúspěchy v růstu rostlin a chovu ryb přisuzují jiným souvislostem. Předně je třeba si vysvětlit, co vlastně po akvarijním filtru chceme. Odstraňování viditelných částic je základním a také jediným viditelným výsledkem práce filtru. Důležitější je však biologická činnost filtru, která však na první pohled vidět není, ale je velmi a ještě jednou pro zdůrazění velmi důležitá. Úplně každý filtr má větší nebo menší schopnost bilologické filtrace. Pokud nevíte, co biologická filtrace znamená, klikněte ZDE.

Pokud v akváriu propuknou řasy, jedná se vždy o přítomnost čpavku, nebo častěji fosfátů ve vyšším množství, či kombinace obou prvků. Je přitom úplně jednou, jestli jde o řasu štětičkovou, či štětičkovou, nebo třeba vláknitou zelenou (ta mezi řasy nepatří, protože není jednobuněčná).

Zde je video z výstavy EXOTIKA 2015 konané v Lysé nad Labem.

Stále je spousta akvaristů, kteří vlastně nevědí, co je a k čemu se používá žábronožka solná - Artemia salina. Líhnutí je přitom velmi jednoduché, a je to špičková potrava pro všechny rybky. Nic lepšího v současné době dát rybkám nemůžete, natož v takové čistotě, jakou toto živé krmivo při zachování určitých zásad představuje. O artemii bylo napsáno spousta věcí, pojďme tedy rovnou k praxi. Nakonec jsme pro Vás připravili instruktážní video.

Opadávají, nebo neopadávají rostlnkám in-vitro listy po zasazení do akvária, když jsou pěstovány na suchu, stejně jako rostliny ze skleníku?

Některé rostliny vypěstované ve skleníku vypadají stejně, jako rostliny vypěstované v akváriu. Proč tedy těm ze skleníku opadávají listy?

Mezi akvaristy a pěstiteli rostlin se často polemizuje, co je to miktopropagace rostlin. Pojďme si to tedy vysvětlit.

Technika in-vitro je velmi náročná na dobré laboratorní vybavení. Jedním z prvních přístrojů, které při použití této techniky laborant potřebuje je laminární box.

Dostávám mnoho dotazů, proč se akvarijní hnojiva nevyrábějí již s obsahem dusičnanů, fosfátů, vápníku a hořčíku, která by úplně pokryla potřebu všech akvárií. Pojdmě si trochu zjednodušeně odpovědět.

Pokud chybí v akvarijní vodě fosfor, tak rostliny strádají, protože má velmi důležitou a nezastupitelnou roli ve všech živých organismech. Představuje esenciální součást živin pro rostliny a zvířata. Fosfor má klíčové postavení co se týká buněčného spalování a celkového přenosu energie v rostlině. Fosfor je mimo to stavební prvek buněčných membrán, DNA, některých bílkovin a enzymů. Pro rostliny jsou fosfáty nepostradatelné. Asi tři čtvrtiny z celkového příjmu fosforu přijme rostlina před tím, než prodělá čtvrtinu svého životního cyklu.

S úhynem akvarijních ryb při koupi, respektive těsně poté je jev zcela běžný. Dostávám denně tuto otázku, ale odpověď nelze shrnout do jedné věty. Proto se na věc podívejme obšírněji, a vysvětleme si proč se to děje, a jak se tomu napříště vyvarovat. Akvaristika je velmi složitá věda, a jako u technických oborů vše souvisí se vším. Abychom to jednou pro vždy pochopili, musíme za tímto problémem jít až na samý začátek, tedy do pěstírny akvarijních ryb k chovateli, který rybku vypěstoval...

Pokud chybí v akvarijní vodě dusík, tak rostliny strádají. Je to významný prvek proteinů a proteidů, chlorofylu, vitamínů, hormonů a DNA. Je také stavební látkou všech enzymů, které řídí rostlinnou, živočišnou a lidskou látkovou výměnu, tudíž je nezbytný pro jakýkoliv život. Pro rostliny je důležitý pro metabolismus a při fotosyntéze mimo jiné proto, aby se tvořily bílkoviny. Tím podporuje růst rostliny. V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale v zarostlých akváriích je rostlinami poměrně rychle vyčerpán, zvláště pokud jsou rybky v akváriu jen v malém množství.

Pokud chybí v akvarijní vodě železo, tak rostliny strádají, protože plní mnoho důležitých funkcí v absolutním procesu látkové výměny rostlin a je nezbytné pro produkci chlorofylu. Rostliny obecně vážou železo špatně, mohou jej vázat pouze v tzv. chelátové formě. (Toto sice není tak úplně pravda, ale v praxi si s tímto vysvětlením postačíme.) V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale ne ve vhodné formě. Potom je železo pro rostliny nepřístupné, protože spoustu forem železa nejsou rostliny schopny vázat. Dostupnost a stabilita železa silně závisí na hodnotě ph. V kyselých vodách je všeobecně pro rostliny železo lépe přístupné a také stabilnější. Existují však formy železa ve formě Fe-DTPA nebo dokonce Fe-EDDHMA, které jsou stabilní až do ph 11.

S pěstováním rostlin in vitro je spojena celá řada mýtů a polopravd. Všeobecné názory se velmi různí a na diskuzních fórech se akvaristé dohadují, kdo má pravdu a kdo ne. Vysvětleme si tedy, co in vitro opravdu je, jak se pěstuje, výhody či nevýhody.

Pokud chybí v akvarijní vodě draslík, tak rostliny strádají a chřadnou. Draslík je potřebný pro všechny aktivity probíhající v rostlině, které mají co dočinění s transportem a otevíráním i zavíráním dýchacích průduchů. Kromě toho draslík zajišťuje stabilitu a kvalitu rostliny, a řídí mnoho dalších velmi složitých procesů, jako například hospodaření se sacharidy. Proto je jasné, že ho v akvarijní vodě musí být dostatek.

Na oblíbené rostlince Staurogyne repens si ukážeme, jak správně rostliny pěstované metodou in vitro převádět do akvária. Při tomto postupu nepřeneseme do akvária žádné patogeny, nemoci, pesticidy a ani ten nejmenší kousek řasy. Rostlince nebudou opadávat žádné listy, a během několika dní rostlinka viditelně začne růst. Gel na koříncích rostlin nenecháváme, vždy jej opláchneme pod vlažnou tekoucí vodou. Pokud bychom však poškodili jemné vlásečnice kořínků, je lepší kousky gelu na koříncích raději ponechat.

Pokud chybí v akvarijní vodě vápník, tak rostliny strádají. V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale v dobře zarostlých akváriích ho rychle ubývá díky vysoké spotřebě rostlinami. Proto se do špičkově zarostlých akvárií musí téměř vždy aplikovat, protože jako biogenní prvek je nedílnou součástí chlorofylu. Současně s vápníkem je nutné přidávat do vody hořčík, protože tyto dva prvky spolu velmi úzce spolupracují. Samotný hořčík může způsobit nedostatek vápníku, mnoho vápníku zase zpětně zabraňuje vstřebávání hořčíku. Nejvhod­nější poměr hořčíku k vápníku je 1:2 až 1:3.