Články

Pokud chybí v akvarijní vodě fosfor, tak rostliny strádají, protože má velmi důležitou a nezastupitelnou roli ve všech živých organismech. Představuje esenciální součást živin pro rostliny a zvířata. Fosfor má klíčové postavení co se týká buněčného spalování a celkového přenosu energie v rostlině. Fosfor je mimo to stavební prvek buněčných membrán, DNA, některých bílkovin a enzymů. Pro rostliny jsou fosfáty nepostradatelné. Asi tři čtvrtiny z celkového příjmu fosforu přijme rostlina před tím, než prodělá čtvrtinu svého životního cyklu.

Pokud chybí v akvarijní vodě dusík, tak rostliny strádají. Je to významný prvek proteinů a proteidů, chlorofylu, vitamínů, hormonů a DNA. Je také stavební látkou všech enzymů, které řídí rostlinnou, živočišnou a lidskou látkovou výměnu, tudíž je nezbytný pro jakýkoliv život. Pro rostliny je důležitý pro metabolismus a při fotosyntéze mimo jiné proto, aby se tvořily bílkoviny. Tím podporuje růst rostliny. V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale v zarostlých akváriích je rostlinami poměrně rychle vyčerpán, zvláště pokud jsou rybky v akváriu jen v malém množství.

Pokud chybí v akvarijní vodě železo, tak rostliny strádají, protože plní mnoho důležitých funkcí v absolutním procesu látkové výměny rostlin a je nezbytné pro produkci chlorofylu. Rostliny obecně vážou železo špatně, mohou jej vázat pouze v tzv. chelátové formě. (Toto sice není tak úplně pravda, ale v praxi si s tímto vysvětlením postačíme.) V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale ne ve vhodné formě. Potom je železo pro rostliny nepřístupné, protože spoustu forem železa nejsou rostliny schopny vázat. Dostupnost a stabilita železa silně závisí na hodnotě ph. V kyselých vodách je všeobecně pro rostliny železo lépe přístupné a také stabilnější. Existují však formy železa ve formě Fe-DTPA nebo dokonce Fe-EDDHMA, které jsou stabilní až do ph 11.

Pokud chybí v akvarijní vodě draslík, tak rostliny strádají a chřadnou. Draslík je potřebný pro všechny aktivity probíhající v rostlině, které mají co dočinění s transportem a otevíráním i zavíráním dýchacích průduchů. Kromě toho draslík zajišťuje stabilitu a kvalitu rostliny, a řídí mnoho dalších velmi složitých procesů, jako například hospodaření se sacharidy. Proto je jasné, že ho v akvarijní vodě musí být dostatek.

Pokud chybí v akvarijní vodě vápník, tak rostliny strádají. V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale v dobře zarostlých akváriích ho rychle ubývá díky vysoké spotřebě rostlinami. Proto se do špičkově zarostlých akvárií musí téměř vždy aplikovat, protože jako biogenní prvek je nedílnou součástí chlorofylu. Současně s vápníkem je nutné přidávat do vody hořčík, protože tyto dva prvky spolu velmi úzce spolupracují. Samotný hořčík může způsobit nedostatek vápníku, mnoho vápníku zase zpětně zabraňuje vstřebávání hořčíku. Nejvhod­nější poměr hořčíku k vápníku je 1:2 až 1:3.

Pokud chybí v akvarijní vodě hořčík, tak rostliny strádají, protože je esenciálně důležitý pro fotosyntézu. U rostlin je hořčík jedním ze základních stavebních prvků v zeleném pigmentu listů. V běžné vodě ho bývá sice většinou dostatek, ale v dobře zarostlých akváriích ho rychle ubývá díky vysoké spotřebě rostlinami. Proto se do špičkově zarostlých akvárií musí téměř vždy aplikovat. Jako biogenní prvek je nedílnou součástí chlorofylu. Současně s hořčíkem je nutné přidávat do vody vápník, protože tyto dva prvky spolu velmi úzce spolupracují. Samotný vápník může způsobit nedostatek hořčíku, mnoho hořčíku zase zpětně zabraňuje vstřebávání vápníku. Nejvhod­nější poměr hořčíku k vápníku je 1:2 až 1:3.